Poslední komentáře

určitě

jj, asi to bude v pohodě. V případě potřeby mám stativ. Jen musím chvilku vydržet, jelikož jsem dnes koupil 35mm f1,8 pevné sklo, tak musím trochu našetřit na ten širokáč, díky.

neboj se vlka nic ... na ohnisku 12mm odfotíš z ruky i 1/25 ...
ale je pravda, že s parkinsonem bude ten stativ lepší volba. Já třeba závodbně střílím, takže mám za sebou z ruky i 1/15 na ohnisku 500mm se zapnutým VR.

Macku73, děkuji za tip. Stejný tip mi dal dnes pán, od kterého jsem bral pevnou 35mm f1,8. Raději se zeptám většiny, než blbě koupit. Jen možná blbý dotaz. Jelikož jsem nikdy se širokáčem nefotil. Dá se běžně udržet v ruce, nebo je lepší používat stativ, když nemá stabilizaci ?

tak 35mm je doma, dnes jsem pro ní byl, tak jsem zvědav....

hmmm, konečně něco...

Jestli je tohle výřez, tak to vypadá dobře!
jestli to je "jen" zmenšenina, tak není zvládnutý postproces... snad

http://wildlife.cslingphotography.com/portfolio/nikon-d500-blue-eared-ki...

jo, jasně, s tím souhlasím. Jen právě poukazuji na to, že těžko hledat měřítko a pokud se vrátím k prvotní otázce, zda někdo někde věší své fotky, tak tam padlo, že ne, že je lidé co o tom moc neví kritizují a že to nemáme zapotřebí. Tady je jen vidět, že více než na kompozici a technické kvalitě záleží u 90% lidí spíše na námětu. Ale to je stará pravda. Já jsem někde viděl pořad tuším s Robertem Vanem a on říkal, že vždy bude úspěšnější fotka mladé modelky či modela v ateliéru než portrét starého a moudrého muže v krásném přirozeném světle.

Třeba mu to kouká a ví proč. :)

A nevím jesli má sportovní fotografie ambice být na zdi nebo být umělecká.
U té tyčkařky jde taky možná o to, že je ze série, která může být dobrá jako celek.
K padajícímu žokeji je možná potřeba si uvědomit, kolik lidí kouká na atletiku a kolik na koně. Jo, možná zajímavý, ostrý záběr, ale nemám třeba rád koně a co vidím. Nějaká nakloněná fotka, na které vidím schvácené koně a jeden podvyživený človíček, kterého kůň konečně shodil. Jde o úhel pohledu. :)

je to dar, když to někomu prostě kouká a ani neví jak a proč, pak to dar určitě je a těžko se to lze naučit. Něco se naučit dá, dá se nějak to oko a mozek vycvičit, ale vše ne a to je pak ten drobný rozdíl, co dělá z běžného fotografa pana fotografa. Ale k těm fotkám ze zoo a z přírody, to bylo jen takové přirovnání. Když jsme u té galerky magapixelu, tak uvedu konkrétní příklad. Když si dáme vyfiltrovat kategorii sport a zjistíme, že nejvíc bodů má zcela tuctová fotka tyčkařky při rozběhu. Ale třeba je tam fotka Jakuba Fruhaufa, která je co se okamžiku týče neopakovatelná, ostrá, super a je někde v davu se 65%
http://www.megapixel.cz/foto/148689
Nebo je tam sousta sportovních fotek, co mají určité umělecké ztvárnění a také jsou někde v davu. Já si vždy říkám, zda bych se u konkrétní fotky pozastavil na výstavě, zda by mne zaujala, zda by stála za to být na zdi. Tím netvrdím, že to musí být vždy spravedlivé, ale spíše to, že často má autor doma "v zásuvce" něco, co ho nenapadne prezentovat a přitom by to davy oslovilo mnohem více než to, co považuje ze svého pohledu za povedené.

(dneska budu grafoman já)

Když se lidi dívají na fotky na webu, asi těch 95% nebude dlouho hloubat nad tím, co chtěl autor říct, chtěl-li něco říct. Jako něco jiného, než "mě se to líbí, co vám?". Že tam je jakýsi kontrast, jakási pravidelnost, jakýsi vzorek, jakési umístění co by mělo lahodit lidskému oku (a lahodí?) - to jsem si přečetl v chytrých knihách. Jako to, že by to mělo lidskému oku lahodit. Byly u toho příklady, které do teď moc nechápu. U jednoho snímku (prý úspěšný) bylo psáno něco jako "podívejte se na střídání bílé a černé, to je typický příklad". A když se na to člověk podíval takhle, tak ano, něco takového tam bylo, ale fotka mě ani nezaujala ani nepřidáhla zrak někam, jak bylo v příručce psáno. Asi to je o tréninku, ale pak je to fotka pouze pro trénované. Přišlo mi to jako kdyby třeba úhel horní hrany zadního světla na autě, který je pod úhlem 37.5° dělal auto pro odborníky hezčí. Ale pokud si půjdete koupit auto, je vám tahle vlastnost úplně volná. Stejně to vidím s fotkama.

Raději tam vidí papouška ze ZOO. A na rozdíl od toho "vysezeného" z divoké přírody není tak otrhaný a vypadá spokojeněji. Ten, co tu fotku vyseděl ví, že to byla dřina, spousta prostředků, spousta učení, nezdarů, ale třeba i dávka štěstí, ze které má pak fotograf radost. Ví, že stál po pás v bahně kousaly ho různí hmyzové a přesto pořídil technicky i výtvarně super fotku. Jenže technicky i výtvarně super fotka je i ta ze ZOO. A navíc ten papouch ze zoo, jak jsem psal, je v lepší kondici a může se stát, že fokta ze ZOO je pak hodnocena lépe. Třeba proto, že je hezčí. A divákovi je úplně jedno, že v ZOO to byla otázka 2 minut, zatímco vysezený papouch z indonézie byla otázka spíš měsíců. A to se ještě může stát, že ze ZOO má papouch mnohem hezčí pozadí.
Zasvědcení sice uznaně pokyvují hlavou a oprávněně nešetří slovy chvály. Ale je jich mizerné procento. A pokud autor sám ze snímku není dostatečně nadšen a potřebuje podporu davu, tak bude zklamán. Nechci tím nijak snížit um a snahu autora toho "wild" papucha, ale nemůže po davu chtít kvalifikované posouzení, protože dav kvalifikovaný není.

Pak hodnocení fotek na veřejných výstavištích. Ti, co jsou vzdělaní na fotku kouknou a vidí, že "tam nic není" i když je to třeba technicky velmi povedené a na první pohled celkem líbivé. To se pak obvykle koukám, co daný autor produkuje a proč "tam nic není". V poslendím případě jsem narazil na autora (teď ho nenajdu), který takto komentoval jiné dílo a při pohledu na jeho tvorbu byl komentář jasný. On prostě z kravin, které normálně přehlížíte svtořil něco, co diváka skutečně přitáhlo a bylo to hezké a byly tam vidět použitá kompoziční pravidla, ale nějak tak jako prostředek ne cíl. Taková fotka/obraz/cokoli pak je podle mě hezká i pro zmiňvaný dav. Ale jak to dělá neřekl. Třeba to ani neví. Nebo ví, ale neumí to vysvětlit. Je to "dar"? Nebo se to dá naučit? Nevím. Já třeba pochybuju, že se něčemu takovému aspoň přiblížím.

Tak jsem se vykecal a zpátky do práce...

Více méně souhlasím s názorem, že lepší je mít fotky někde v chládku u sebe. Těm co chci ukázat tvorbu, dám odkaz na FTP, v současnoti dělám na svojí webový prezentaci, kde ale nebude možnost žádných komentářů, guest booků - nic.

Nemám moc touhu prezentovat sebe na "veřejných" online galeriích právě proto, že nic moc konstruktivního z ostatních nedostanu. Buď je to extrém - "pěkná" nebo extrém "tohle je není dobrá fotka". Když už potřebuju, tak to dávám do placu s lidma okolo face-2-face.

Fotím si pro sebe, protože to mám rád a názor cizích anonymních online lidí je mi tam, kde slunce nesvítí.